ZIMNÍ SPORTY A PITNÝ REŽIM

sobota, 20. 02. 2010 11:26 - Autor: Wimpy

Věčná škoda, že Hlincohorské noviny nevyšly o týden dřív, ještě před zájezdem lyžařů na Zadov. Byl tam totiž otištěn klíčový článek "Jak se správně vybavit na běžky" od Heleny Fišerové. Ne, že by se snad naše redakce snad hodlala vrhnout na sněžné pláně a ve stylu Lukáše Bauera brázdit běžkařské tratě. My to děláme raději ve stylu Pavla Bauera. Spíš se těmto kratochvílím vyhýbáme. Já jsem kupříkladu na běžky v životě nestoupl (viz foto). Vlastně jednou ano. To když se náš redakční poskok nezvyklou rychlostí pohyboval po cestě do Dubičného, což jsem ne zcela přesně vyhodnotil, vstoupil jsem mu na lyži a jmenovaný skončil svou jízdu v počertech odvážné akrobatické kreaci. Své další aktivity tento Hanč a Vrbata v jedné osobě ukončil po té, co mu myši sežraly běžkařskou obuv.Umba zase doufal, že než v hotelu Churáňov dopije pivo, mu někdo běžky ukradne a on bude od této, jemu prapodivné kratochvíle, ušetřen. Nestalo se tak ani po pátém pivě, tak dal nějakému pobudovy tisíc korun, aby je nenápadně někam odnesl a tam s nimi naložil dle vlastního uvážení.

Ovšem zejména s posledním odstavcem výše zmíněného článku, nazvaným "Pít na lyžích je nutnost," se naše redakce nejen plně ztotožňuje, ba považuje za nutné jej zde na tomto místě zdůraznit a rozvinout. Samozřejmě důležité je: jak často pít a co. Můžeme jednoznačně konstatovat - pít co nejčastěji. Nejlépe by bylo vlastně pití pro jistotu ani nepřerušovat. Pokud se týče nápojů. rozhodně se vyvarujeme všelijakých různobarevných sladkých limonád. Jednak žízeň nezaženou a je známo, že v některé limonády jsou schopné rozpustit i žiletku, takže jsou dokonce zdraví, možná i životu nebezpečné.

Pak zde máme vodu pramenitou, či minerální. Zde bychom vcelku neměli námitek, ale kdo by hned, jak vyrazí do stopy, myslel na mytí. Čaje a káva jsou plné všelijakých jedů - thein, kofein - záleží na použitých rostlinách, takže to musíme v zájmu zdraví a možné následné závislosti rezolutně zamítnout, jako naprosto nevhodné. Pak tu máme všelijaké iontové lektvary určené přímo pro sportovce, ale ty jsou často dražší než skotská whisky, takže méně majetný sportovec by rozhodně nemohl dodržet správný pitný režim.

Avšak nepropadej panice, laskavý čtenáři. Existuje nápoj, který naprosto splňuje vše, co je od něho žádáno. Nerozežere vám vnitřnosti, neslepí patro s jazykem, neotráví vás, obsahuje všechny sportovní povaze potřebné vitamíny a ionty a cenově je dostupný i nezaměstnanému bezdomovci (pokud umí dobře žebrat). Ano, milý čtenáři, uhádls. Je to pivo.

Vím, že spousta lyžníků běhacích (soudě dle mých kolegů v redakci - i chodících, ba ploužících se) po návratu z tůry ohromí ostatní vyjmenováním míst, která navšívil: "Vzal jsem to Zhůří, pak na Turnerku, Srní, Hartmanice, Prášily. V Železné rudě jsem si dal brokolicový nákyp a iontový nápoj a po hraničním hřebenu přes Poledník na Modravu a sem. Chtěl jsem to ještě vzít na Třístoličník, Smrčinu, Horní Planou a z Volar přes Boubín a Javorník zpátky, ale stará už fňukala, ze jí došel čaj, tak jsem nechtěl riskovat." U tebe to však bude vypadat: "Z hotelu Churáňov jsem to vzal k Rezavý Máně, otočil jsem to kolem Suchý větve k Zlámanýmu smrku. Na Horský jsem zahnul k Honnesovi a pak přes Vyvalený Šutr ke Králi Šumavy..." Zkrátka vyjmenuješ všech patnáct hospod, kde jsi se stavěl a můžeš si být jist, že jsi pro své zdraví udělal úplně všechno. Ušel jsi dobrých dvacet kilometrů a pečlivě jsi dodržoval pitný režim a tím až téměř dojemně pečoval o svou tělesnou schránu. Pro sichr si samosebou dáš do ruksaku pár pixláčů, protože jak praví článek paní Fišerové: "Některé běžecké trasy jsou delší a případných hospod je poskrovnu...". Ti méně zdatní můžou zapadnout do první putyky, která se jim na Zadově dostane do zorného pole a za důsledného dodržování pitného režimu doufat, že vám někdo ty běžky konečně ukradne.

Na závěr přidávám obrázek zimní idylky v Karibiku.

Skol.

Zpět na Hlincovské rozhledy

home