Protivínský Platánek, ten klouže...

sobota, 01. 09. 2012 15:03 - Autor: Zack

Kapela Strahov v akciŘeknu vám vtipný vtip:

"Víte, jakej je rozdíl mezi Pink Floyd a Strahovem?

...???...

Žádnej, protože oběma na závěr koncertu prší!"

Cože? Blbý? To snad ne! Jsem tak neuvěřitelně vtipný chlapík. Dobře. Řeknu vám jiný"

"Víte jakej je rozdíl mezi vránou?

...???...

Že má každou nohu stejnou. Hlavně tu pravou!"

Ještě blbější? Já jsem se bavil výborně, ba až královsky, že jo, Romane... Tak do třetice:

"Víte jakej je rozdíl mezi učitelkou a žumpou?

...???...

Žádnej. Každá je buď nasraná, nebo vyčerpaná."

Jé, ahoj, Radko, Ančičko, Kristýnko, co ve škole? Žáci pořád blbí?

No, tak radši zpátky k zamýšlenému tématu. Nebudu se vracet až k nadpisu, abych tady rozebíral jak to chodí mezi Jeníčkem Konopů a Aničkou Klabouchů, nyní Konopů, nebo jak jsem to na sestřenice svatbě vysvětloval ve Volarech na hlavní třídě místním sotva zletilým opilcům.

V Protivíně se totiž odehrával dlouho očekávaný koncert kapely Strahov a tak jsme nelenili (u některých z nás je toto tvrzení velmi odvážné) a vyrazili na Protivín ve dvou skupinách A: Já, Píst a Mlíko a B: Ječmen s chotí, jež měla půlku Protivína příbuzných. (Ne, nebudu ti Radko vysvětlovat, proč jste B - to už tak u učitelek chodí a tu pětku ze slohu snesu.) Samotný atak Protivína nebyl špatný. Mlíko to tam naštěstí dobře znal, ale narazili jsme na kasu. Já starej lakomec měl zaplatit Kč 200 za vstupné. Ve Volarech jsem se tomu vyhnul maje tam příbuzných a s sebou Zdeňku, která o zážitek z Protivína přišla, protože nenaučila syna jezdit vlakem a musela pro něj do syrečkové metropole autem. Paní výběrčí se tvářila přívětivě, řka: "Jdete určitě na Lucii Bílou, za chvíli to začíná." "Ne," ohradil jsem se rezolutně. "My jdeme na Strahov." "To by jste nám to mohla dát za polovic," vložil se do toho Píst. "Radši bych vám to dala za tři sta," usmívala se dál výběrčí mýta.

Kluci obsadili kiosky, lépe řečeno hojně se zásobili jejich produkcí. Mlíka se sice zprvu dotklo, že nikde nemají Prazdroj, ale nakonec... Platánek, ten klouže. Problém nastal, když nás Ječmen marně na náměstí hledal. Úpěnlivý telefonát stíhalStrahov úpěnlivý telefonát. Nikdo nebyl schopen mu vysvětlit, že sedíme uprostřed náměstí před papírnictvím. Dokonce ani já, vzdělanec ve vědách geodetických a kartografických jsem mu nedokázal pomoci a to už je co říct. Nakonec si ho Radka, která nás našla hned si ho musela najít a přivést. Pak, Zdeňku, že jsou učitelky blbý...

Star Lucie Bílá, začala vcelku dobře. Láska je láska... Ječmen dokonce se při jedné písni na mě otočil s otázkou: "Ty, vole, to jsou AC/DC?" Jo, byli to. Ale jak čas ubíhal, začala zpívat čím dál strašnější cajdáky a začala být nuda. Naštěstí jsme v davu u kiosku potkali bubeníka Strahova Marcela Vacínka. Ten se sice výjimečné nepochlubil novým činelem, zato učil Písta kouřit. Nebo ho to odnaučoval? Možný to je...

Po té, co Lucie Bílá dozpívala a rozptýlily se davy jejích ctitelů a ctitelek (Radky teta si držela místo v první lajně od oběda) a nutné přestavby (teď, nevím proč, jsem si vzpomněl na Milouše Jakeše) aparatury nastoupila hlavní superstar večera - kapela Strahov (výše zmíněný Marcel Vacínek, zpěvák Jirka Dvořák, kytaristé Pepa Maršálek a Ivo Horňáček a basák Roman Rybenský). Hned při prvních tónech Honky Tonk Woman se vřítil na plac houf tanečnic a tanečníků. Během úvodu došlo i k zázračnému uzdravení od narození chromého muže, což by měly církevní autority rozhodně zaznamenat a když Vatikán neblahořečil kapelu již po Čkyni, měl by tak bez meškání učinit teď. Jenže do Vatíku teď nechodíme, tak nevím kdo tam zatlačí? (Ježišmarjá já mám hrozný asociace - já napíšu "zatlačí" a místo kardinálů a biskupů mi vytane na mysli nešťastník před záchodem.) Je docela s podivem, že zeměkouli brázdí taková parta skvělých muzikantů s takovým repertoárem. Většinou to spíš bývají takové roztodivné šramly, téměř k neposlouchání. Protože se nechci někoho dotknout, názvy kapel, kde jsem fungoval, vynechávám.

Časem jsme se do tance pustili i my, jestli se to, co jsme tam prováděli, tancem teda dá vůbec nazvat. Tancem svatého Víta určitě. (Jako z udělání mi tu začali hrát Free, i když "All right now" to není, nýbrž - "I am a mover") Strahov do nás ládoval i pecky, který si z dřívějška nepamatuju, jako např. "Born to be wild" a spoustu dalších. No z MKHH (Motoristický klub Hlincová Hora) s námi nikdo nebyl, aby si vynutil opakování, tím že by vjel na motorce na pódium. No dobrá, na sále na motorce byl zatím jen Libor, syn mistra světa na ploché dráze Honzy Holuba. Ale na dýze si opakování vynucují všichni, to vím naprosto bezpečně, i když nevím, proč to vím. Jestli to není tím, že jsem na posledních dýzách dělal DJeje - i když to označení nesnáším. Speed byl holt z jiného těsta: "Takže výborně..."

Bohužel závěr koncertu proběhl mezi kapkami deště (ve Čkyni taky), ale jak jsem se pokusil o vtipný vtip, když byli Floydi na Strahově (!!! - všimněte si toho - i Floydi byli na Strahově, my na Strahově i na Strahově) tak pršelo taky. Písta skvělá muzika a déšť rozdováděli tak, že poslední písničku odskákal v louži. Jak jsme slyšeli, není Strahov v Protivíně naposled, takže my také ne. Musím znovu kontaktovat Vráťu Klabouchů - to by byla bomba dostat Strahov na Perštát na Hornické slavnosti. Možná, že by tam to stříbro začali znovu dolovat a Plastici by nebyli v současnosti jediná hvězdná kapela, která na Rudolfově hraje, i když ti mají zapikanou spíš Ameriku. Super by bylo, kdyby jim předkapelu dělala Železná Šorna bez ohledu na to do jaké míry je ten band fiktivní - viz zde.

Na závěr se mohu pochlubit že se mi podařilo získat (ne, nekradl jsem) dvě alba kapely Strahov. Příště si je můžu nechat podepsat... No! Radši už toho nechám. Budu se jen tiše těšit na další kulturní akci. Připomínám tímto, že v pátek 26. 10. 2012 bude "dýza" a pak ještě na čerty Uriah Heep. Doufám, že příští rock bude stejně nabitý výbornými akcičkami s mými oblíbenými kapelami - a Čkyně - a Strahov někde a v Protivíně - mohli by se dát dohromady Led Zeppelin a zahrát v  Zalinech (?) - tak tam v té jezevčí nože ne! Když už tak na Hlincovce - sál se prý bude zvětšovat. A ještě mám jedno takový přáníčko (kromě Floydů, Zeppelínů, Uriášů, Yes, Párplů, Jethro, Strahova, Krausberry, Železný Šorny...atd.) koncert písničkáře Adolpha z Plzně, protože jsem se u jeho, nebo jejich, písniček málem potrhal smíchy.

Zpět na Hlincovské rozhledy

home