Bluesa

sobota, 16. 07. 2016 12:18 - Autor: Zack

METoto je překlad článku z amerických stránek Marquix Global Network, kde se píše o naší kapele Bluesa (v Česku známé jako Brkovice boys):

Je tu proud napětí a moderní úzkosti starého světa zachycený v hudbě kapely Bluesa a tato energie je zakotvena v jejím rádiovém debutu – písničce 'Asi', jež fascinuje posluchače. Je načase, aby se svět dozvěděl více o této zajímavé bluesové skupině.

Někteří umělci se snaží měřit svou cestu na vrchol v hudebním průmyslu osobní okázalostí (či nevyzpytatelností). Jiní pracují na byznysu jako ostřílený politik a doufají, že peníze a sláva bude odčiněna nějakými kompromisy na jejich cestě. Ale jen málokdo to dokáže zlatým sloučením originality, muzikálnosti a talentu. Bluesa je taková skupina. Bluesa v současné době pobývající v Rudolfově (ve skutečnosti to mělo být na Hlincové Hoře, ale každý – tedy aspoň já to vím, že právě kotví v Dobrkovicích pod názvem Brkovice Boys), Česká republika, rychle získala uznání a ocenění, nedávno jeden kritik hodnotící jejich práci vysvětluje pravděpodobně proč: "Nadpozemská kytarová práce dokonale vzpruží styl vyprávění Bluesy a tvoří fascinující směs blues." Můžete slyšet opravdovost v každém akordu a verši jejich nového bluesového singlu, což nepochybně vysvětluje jejich rychlý postup v žebříčcích. Nezávislá reportérka Lily Clark, nedávno vyzpovídala Bluesu o jejich historii, hudebních vlivech a vzrušujících plánech do budoucna.

BB

Lily: Jako umělec na vzestupu co je věc, kterou tě nejvíce vzrušuje a čeho se nejvíce bojíš ve své kariéře?

Roman: Jsem nadšen z toho, že se naše hudba líbí čím dál více posluchačům no a nejvíce se bojím toho, že mi dojdou nápady a inspirace pro další tvorbu.

Zack: Mám velkou radost, když se naše hudba líbí lidem, nadšený jsem z ceny Akademie a strach mám, že to jednoho dne skončí. Byl bych rád, kdyby na mém náhrobním kameni bylo napsáno: "Zemřel rozesmátý uprostřed zábavy v nedožitých 148 letech."

Lily: Vaše píseň "Asi" má pozitivní reakce posluchačů v rádiu.  Jaká byla vaše první reakce, když jste poprvé slyšeli, že se vaše píseň hraje v rádiu?

Roman: Reakce je jasná, Radost, ale i vlastně okamžitá sebekritika, co v další tvorbě zlepšit.

Zack: Napřed jsem nemohl uvěřit vlastním uším, mám z toho velkou radost a chci věřit, že se to podaří i u dalších písniček.

Lily: Co bylo inspirací váš debutový rádiový singl?

Roman: Inspirace? Prorazit s naší hudbou na další pódia a přiblížit se tím více lidem, kterým se naše hudba líbí.

Zack: Svým způsobem je to návrat ke kořenům, k mým hudebním začátkům, ale v trochu jiném pojetí. Možná méně vážném.

Lily: Často se říká, že velké umění vychází z těžké zkušenosti.  Zažili jste něco ve svém životě, že byste to popsali jako "katalyzátor" nebo "palivo" pro vaši touhu tvořit hudbu?

Roman: Mladá léta prožitá v marasmu totalitního komunistického režimu.

Zack: Vždycky jsem to dělal kvůli lidem, abych pobavil a zároveň se vyznal ze svých pocitů.

Bluesa-FeaturePhoto2.jpgBluesa-FeaturePhoto3.jpg

Lily: Jak byste charakterizovali samí sebe jako umělce/hudebníka? (Ex. realista, vážný, zábavný, komplikovaný …)

Roman: Když hraju a tvořím, tak jsem to teprve JÁ!

Zack: Jsem trochu tulák, trochu snílek, trochu minstrel. Nebojím se jít napříč žánry. Také se musím hudbou bavit především sám, protože jinak bych nikoho jiného nepobavil.

Lily: Jaké je vaše zkušenost v práci s ostatními lidmi ve vašem týmu?

Roman: Občas je to obtížné, ale jsem komunikativní a tolerantní a je to tím, že hraju a tvořím hlavně pro radost, což se dá říci i ostatních členech kapely.

Zack: Jsme především kamarádi. Nevadí mi odlišné názory, i když ne vždy mě přesvědčí. Hudbě ale jen prospěje, když do ní každý vloží kus své duše.

Lily: Jaké bylo hudební podhoubí?  Existují další hudebníci v rodině?

Roman: Matka hrála na housle a otec na mandolínu, takže si myslím, že jsem nějaké hudební geny od nich získal a tím bych jim chtěl také poděkovat za jejich podporu, i když to se mnou občas měli hodně těžké. Jako teenager jsem nebyl zrovna poslušné a hodné dítě, chtěl jsem být co nejdříve nezávislý a večírky s kytarou a přáteli byly občas velmi bouřlivé. Taky moje rebelie vůči komunistům se jim moc nezamlouvala.

Zack: Otec je multi-instrumentalista, jako milovník swingu a jazzu hrál především na saxofon a v tom byl skvělý. Bratr je rockový kytarista a sestra se věnovala sborovému zpěvu.

Lily: Co je pro vás nejvíce nejvděčnější, na tom, že jste umělec?  Co je největší výzvou?

Roman: Největší výzva? Těžko říct, asi si zahrát na pódiu pro co nejvíce lidí s nějakou slavnou kapelou.

Zack: Nejvděčnější je, když někdo přijde a řekne: "Dneska to bylo opravdu dobré, moc se mi to líbilo." Největší výzva? Zůstanu při zemi. Hrát na HP rockfestu v Horní Plané vedle kapel, které mám rád (Ale opravdový sen je – zahrát si někde v cizině, nejlépe v Americe).

Lily: Kdo jsou vaše vzory v hudbě?

Roman: Led Zeppelin, Black Sabbath, Deep Purple, Uriah Heep, černoští bluesový mágové.

Zack: Teď jsem se trochu zasnil. Když mi bylo 14 a založili jsme ve škole první kapelu, uchvátili mě, pravděpodobně svou melodičností, Creedence Clearwater Revival. Později to byli hlavně Free, Led Zeppelin, Uriah Heep, Neil Young, Pink Floyd, Jethro Tull, Canned Heat, Jimmi Hendrix, John Lee Hooker, B. B. King… ne ten výčet by byl asi moc dlouhý, tak raději skončím, čímž se zároveň omlouvám všem těm kapelám a muzikantům, které mě také nějak poznamenali. Nemůžu ale zapomenout na Johnyho Cashe, Boba Dylana a Donovana, abych to vzal také z druhého konce.

Lily: Popište nejlepší nebo nejnezapomenutelnější výkon.

Roman: Postup do celostátního kola soutěžního festivalu Porta s kapelou "A proč ne!" (pozn. název kapely nepřekládat)

Zack: Nejlepší? Nevím. Vždycky jsem mohl být lepší. Avšak nejpamátnější výkon byl, když jsem si v jedné vesnici v Etiopii zahrál s místními kluky na drnkací nástroj, jehož název ani neznám, nějakou etiopskou písničku a asi 20 kluků tancovalo a zpívalo okolo.

Lily: Jakou radu byste dali mladým, začínajícím umělcům pokud potřebují poradit?

Roman: Hrát, hrát, hrát a vykašlat se na to, co říkají rádoby kritici, kteří sami nic nevytvořili.

Zack: Hrajte, jak to cítíte, hlavně aby to bavilo vás, a oni už se posluchači najdou.

Lily: Co chystáte jako umělci?  Připravujete nový singl?  Pokud ano, co nám můžete o tom říct?

Roman: Plánujeme nové CD. Ještě nejsme rozhodnuti, jestli bude natočeno ve studiu, nebo jako live koncert a kdy a kolik skladeb se na něm objeví. 

Zack: Dožít se smrti s kytarou v ruce. Ale vážně – rád bych viděl, spíše slyšel, vlastně nejlépe i nahrál naše nové CD. Materiálu je, podle mého názoru, dost a tak vpřed do studia.

Zpět na Hlincovské rozhledy

home